Byla to ona..
7. 6. 2010
ONA se tak nesnášela,
každý centimetr své kůže,
ze svého těla vlas po vlasu si vytrhala.
Vzít skalpel a po kousku řezat,
proudy a prameny krve viděla téct.
Její oči připomínaly prázdný byt,
v němž se dříve odrážela duše,
duše osoby, co zde pobývala.
Žila a soužila se v těchto zdech,
už jen doznívá její poslední dech.
Vlasy té slečny, již na ramenou se nenesou.
Koukám, ale nevidím. Copak, kde jsou ?
Pekelný pach z každého pramene se sápe,
déře se do nosu a každého tráví.
Zbavit se musela všeho,
co klečí tu, už není tělo.
Je to obsah pod slupkou širého světa..
Dívka bez vlasů, kůže, srdce, slepá.
Chtělo by se plakat každému z vás, avšak vězte,
že toto bylo vysvobození.
Ať už malá či velká, široká či úzká,
každá je pro sebe samu nedokonalá.
Jen díky slovům, co nemyslí se vážně,
jen díky slovům, kvůli kterým srdce zmírá.
Nikdo neviděl snahu této dívky, nikdo ji neznal
a ona teď sama leží a srdce své v dlani svírá.
Komentáře
Přehled komentářů
ach jak dobře znám ty pocity ... těla která nám jen brání v pohybu, v rozletu ... uzavírají mysl a nutí nás k věcem ...
.... ♥
(Upírek ♥, 10. 6. 2010 22:09)Zlatíčko Nádherná básniška..! Tahle je moc povedená a má zvláštní obsah kterej se mi moc nelíbí! (teda jestli jsem to dobře pochopil! ) A Měl bych jednu otázku! Kdypa jsi to psala? :-)
...
(Narrion, 27. 10. 2012 23:00)