Vyzval ji k tanci. A i když mu chtěla vzdorovat, podlehla jeho vůni a energii. Poddala se jeho smyslnosti a tančila s ním. Jeho ruka ji na zádech připadala jako nebeská opora. Jeho tělo přitisknuté k ní ji vlévalo do těla teplo. Pak přišlo pnutí a šimrání po celé páteři.
  Tančili vteřiny, minuty, hodiny.
Nechtěla se ho pustit, chtěla stále cítit jeho vůni..Ta vůně. Po každém nádechu byla ještě omamnější, ne však nepříjemná. Po každém nádechu, chtěla cítit víc a víc. Toužila schovat hlavu v jeho košili a být k němu připoutána navždy.

  On cítil, jak ji bije srdce. Nos zabořený do jejich kudrnatých kadeří, vonících po květinách. Ruka se mu začala potit, ale nedovolil si ji posunout. Chtěl mít toho anděla stále u sebe. Ten pocit mít ji takhle blízko. Vnímat každý centimetr její kůže už jen v představách. A vychutnávat si vědomí, že se mu odevzdala, podlehla.

Melodie byla stále stejná, píseň se opakovala roky, staletí. Ti dva nikdy nepřestanou tančit, jejich láska je navždy uchována v tomto okamžiku. Už navěky, v objetí toho druhého.